Přeskočit na obsah

Historie a pověsti

Historie

Stručná historie

Goticko-renesanční lovecké sídlo se zvedá na skalnatém vrchu v výšce 677 m.n.m v romantické krajině Javořických vrchů. Hrad byl budován kontinuálně v průběhu 14. a 15. století pány z Hradce. Jeho název (původně psáno německy Rosenstein) připomíná erb rodiny zakladatelů – zlatou pětilistou růži v modrém poli. Hrad byl zřejmě již od počátku zamýšlen coby lovecký, v počátcích své existence plnil ale zřejmě i strážní funkci. V průběhu druhé poloviny 16. století nechal objekt přestavět tehdejší majitel Zachariáš z Hradce. Dalšími majiteli byli Slavatové z Chlumu a Košumberka, Lichtensteinové z Kastelkornu a Podstatští Lichtensteinové. V roce 1915 Roštejn po úderu blesku do hradní věže vyhořel. Po skončení II. světové války byl objekt spolu s celým panstvím Telč zestátněn. V tomto období byly započaty první zásadnější opravy (1958) a část hradu byla pro veřejnost otevřena v roce 1969. To byl již Roštejn ve správě jihlavského muzea, které po dalších opravách zpřístupnilo zbytek hradu v roce 1982. Poslední velká rekonstrukce a s ní spojená úprava expozic proběhla v letech 2017 – 2020 a byla financována v rámci programu IROP. Hrad je v současnosti majetkem Kraje Vysočina a je ve správě Muzea Vysočiny v Jihlavě p. o. V interiérech jsou k vidění sbírkové předměty právě z jihlavského muzea a jeho poboček, původní vybavení Roštejna se až na výjimky nedochovalo.

Historie v datech

1339 – páni z Hradce získávají od českého krále Jana Lucemburského Telč
první polovina 14. století – počátky stavební aktivity na hradě (doloženo archeologickými nálezy na hradě)
1353 – první písemná zmínka týkající se hradu (v zemských deskách brněnských)
1569 až 1584 – zásadní renesanční přestavba objektu na popud Zachariáše z Hradce
1604 – právem dědiců přešlo panství do rukou Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka
1691 – právem dědiců přechází panství do rukou Kryštofa Filipa Lichtensteina z Kastelkornu
1796 – právem dědiců získává panství Leopold I. Podstatský z Lichtenstein
1915 – požár hradu způsobený úderem blesku do gotické věže
1923 až 1928 – provizorní oprava krovů a střech
1945 – konfiskace majetku československým státem
1945 až 1951 – správu hradu zajišťují Státní lesy v Telči
1951 až 1960 – Roštejn pod správou Okresní osvětové komise v Třešti
1958 – počátek opravy hradu
1964 – převzetí objektu Muzeem Vysočiny v Jihlavě
1969 – hrad zčásti zpřístupněn veřejnosti
1977 až 1981 – další stavební úpravy
1982 – plné zpřístupnění interiérů pro veřejnost
2006 – zahájení komplexních oprav hradních střech, Lesy ČR obnovují Roštejnskou oboru
2009 – otevřena nová expozice původní černé kuchyně spojená s pokladnou
2012 – zahájena komplexní rekonstrukce elektroinstalací
2016 / 2017-  zisk dotace EU z programu IROP na obnovu hradních expozic a zahájení prací 2017 – 2020 – realizace projektu „Hrad Roštejn – zpřístupnění nových expozic“ financovaného z programu IROP 2021 – Roštejn obdržel dvě ocenění v rámci soutěže Stavba Vysočiny

Erb Pánů z Hradce
Erb Slavatů z Chlumu a Košumberka
Erb Lichtestein Kastelkorno
Erb Podstatzských Lichtenstein

Pověsti

Jak čert stavěl Roštejn

Pán na Telči chtěl mít na kopci na skále hrad, ale neměl peníze ani stavitele. Upsal se tedy ďáblu, který dokonce slíbil postavit hrad za pouhou jednu noc. Nosil kameny od Telče a stavbu by do rána určitě stihl postavit. Ale na Starem Městě žila chytrá selka, která hradního pána tajně milovala. Před rozedněním proto probudila kohouta, ten zakokrhal a hloupý čert si myslel, že už je ráno. Stavbu proto nedokončil. Poslední kámen odhodil vztekle směrem ke Staroměstskému rybníku a pán tak byl zachráněn od pekelných sil.

Loupeživý rytíř

Kdysi prý žil na Roštejně velice krutý rytíř, jenž nadevše miloval peníze. Nestačilo mu, že do krve sdíral své poddané, ale s bandou vyvrhelů často vyrážel do okolí, aby vraždil a loupil. Nakradené zlaťáky pak pečlivě schraňoval v sudu ukrytém hluboko v podzemí hradu. Když už měl sud téměř plný, onemocněl a zemřel. Boží trest ho však neminul. Proměněn v šeredného čerta sedí na svém krví zbroceném pokladu. Bez zamhouření oka ho musí hlídat až do soudného dne.

V úterý 11. června bude hrad otevřen pro veřejnost až od 13.00, první prohlídka trasy A ve 14.00.