Historie a pověsti

Historie

Stručná historie

Pozdně gotický hrad, který se zvedá na skalnatém vrchu v výšce 677 m.n.m v romantické krajině Javořických vrchů u vsi Doupě, byl vybudován pány z Hradce v první polovině 14. století. Jeho název odpovídá erbu rodiny, zlaté pětilisté růži – původní označení hradu bylo německé Rosenstein (růžový kámen), podzěji Roštýn. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek obklopený rozlehlou oborou. Dalšími majiteli byli Slavatové z Chlumu a Košumberka, Lichtenštejnové z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna. Dnes je hrad majetkem Kraje Vysočina a je ve správě Muzea Vysočiny v Jihlavě p. o.

V roce 1915 hrad vyhořel. Zásadní opravy začaly až v roce 1958. Část hradu byla pro veřejnost otevřena v roce 1969. Po dalších opravách byly ostatní interiery na dnešní trase zpřístupněny v roce 1982. Dnes jsou zde vystaveny sbírky z fondu Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Historie v datech
1339 – páni z Hradce získávají od českého krále Jana Lucemburského Telč
1348 až 1353 – budování obranného strážního hradu pány z Hradce
1353 – první písemná zmínka týkající se hradu (v zemských deskách brněnských)
1423 – tažení husitů v okolí pod vedením Jana Hvězdy z Vicemilic
1569 až 1584 – zásadní renesanční přestavba objektu na lovecký hrádek iniciovaná Zachariášem z Hradce
1604 – právem dědiců přešlo panství do rukou Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka
1691 – právem dědiců přechází panství do rukou Kryštofa Filipa z Lichtenštejna Kastelkornu
1796 – právem dědiců získává panství Leopold I. Podstatský z Lichtenštejna
1915 – požár hradu způsobený úderem blesku do gotické věže
1923 až 1928 – oprava krovů a střech
1945 – konfiskace majetku československým státem
1945 až 1951 – správu hradu zajišťují Státní lesy v Telči
1951 až 1960 – Roštejn pod správou Okresní osvětové komise v Třešti
1958 – počátek opravy hradu
1964 – převzetí objektu Muzeem Vysočiny v Jihlavě
1969 – hrad zčásti zpřístupněn veřejnosti
1977 až 1981 – další stavební úpravy
1982 – plné zpřístupnění interiérů pro veřejnost
1991 – zpřístupněna nová expozice Kamenictví na Vysočině
2006 – zahájení komplexních oprav hradních střech, Lesy ČR obnovují Roštejnskou oboru
2009 – otevřena nová expozice původní černé kuchyně
2012 – zahájena komplexní rekonstrukce elektroinstalací
2013- otevřena nová expozice Pracovna nadlesního

2016 / 2017-  zisk dotace EU z programu IROP na obnovu hradních expozic a zahájení prací

Pověsti

Jak čert stavěl Roštejn

Pán na Telči chtěl mít na kopci na skále hrad, ale neměl peníze ani stavitele. Upsal se tedy ďáblu, který dokonce slíbil postavit hrad za pouhou jednu noc. Nosil kameny od Telče a stavbu by do rána určitě stihl postavit. Ale na Starem Městě žila chytrá selka, která hradního pána tajně milovala. Před rozedněním proto probudila kohouta, ten zakokrhal a hloupý čert si myslel, že už je ráno. Stavbu proto nedokončil. Poslední kámen odhodil vztekle směrem ke Staroměstskému rybníku a pán tak byl zachráněn od pekelných sil.

Gregor a Švédové

V době třicetileté války přitáhli do kraje krutí Švédové. Majitelka hradu hraběnka Františka Slavatová dovolila lidem z okolních vsí se schovat za vysokými hradbami. Jen lakomý sedlák Gregor zůstal na svém statku. Švédové ho našli a chtěli ho zabít. Sedlák strachy všechno vyzradil a také jim pověděl o vchodu do tajné chodby, která z lesa vedla dovnitř hradu. Lidé ale včas vchod do tajné chodby zavalili balvany. Švédové hrad tedy nedobyli a tak z pomsty Gregora zabili a přikovali na bránu hradu. Dodnes jeho duch straší právě v chodbě nad bránou.

Loupeživý rytíř

Kdysi prý žil na Roštejně velice krutý rytíř, jenž nadevše miloval peníze. Nestačilo mu, že do krve sdíral své poddané, ale s bandou vyvrhelů často vyrážel do okolí, aby vraždil a loupil. Nakradené zlaťáky pak pečlivě schraňoval v sudu ukrytém hluboko v podzemí hradu. Když už měl sud téměř plný, onemocněl a zemřel. Boží trest ho však neminul. Proměněn v šeredného čerta sedí na svém krví zbroceném pokladu. Bez zamhouření oka ho musí hlídat až do soudného dne.

Na hradě se občas také zjevovaly stíny vysokých bot.